Paulíni

Vznik a založení řádu sv. Pavla, prvního poustevníka

Řád Paulínů (sv. Pavla prvního poustevníka) vznikl v XIII. století v Maďarsku. Dva duchovní - biskup Bartoloměj a kanovník Eusebius toužili prohloubit svůj duchovní život a život svých oveček, proto se obklopili poustevníky, které shromáždili do klášterů. Postupem času se tyto kláštery spojily, jako patrona si bratři vybrali Sv. Pavla prvního poustevníka a žádali papeže Urbana IV. o schválení řádu.

V roce 1382 byl založen první klášter v Polsku na Jasné Hoře, po něm následovaly další. Na začátku existence řádu paulíni nevedli přímo pastoraci, až později začali působit na poutních místech. To mělo vliv na formováni specifiky řádu. Rok 1526 byl v dějinách řádu smutný. Mnoho klášterů v Maďarsku Turci zbořili a řeholníky povraždili. Přesto nezničili všechny kláštery řádu a řeholní život se začal úspěšně obnovovat až do vlády Františka Josefa, kdy byly znovu kláštery zavírány bez možnosti řeholního života. Stejný osud postihl kláštery na našem území v Moravském Krumlově a v Obořišti. V této době také na území Polska byly kláštery zrušeny vládou. Zůstala jenom Jasná Hora a klášter v Krakově. Po osvobození Polska roku 1918 se mohl obnovit i řeholní život. Postupně byly kláštery obnovovány a zakládány i mimo Polsko.

Erb řádu sv. Pavla prvního poustevníka Erb řádu navazuje na život sv. Pavla prvního poustevníka. Palma míru dávala pokrm, oděv a stín, havran přinášel v každý den chléb a lvi vyhrabali jámu na pohřbeni jeho těla.

Svatý Pavel z Theb - první poustevník

Svatý Pavel otevřel v církvi nový způsob života, byl prvním poustevníkem. Narodil se v Egyptě, v Thebaídě kolem roku 230. Jeho křesťanští rodiče se postarali o jeho vzdělání, výchovu a majetek , ale brzy osiřel, ve věku patnácti let. Po jeho majetku začal dychtit švagr, proto využil příležitosti, že Pavel je křesťanem a udal ho, aby si přivlastnil jeho majetek. V té době byla církev pronásledována. Pavel se o tom včas dověděl a odešel na poušť, kde hledal záchranu. Měl v té době 22 let . Chtěl se navrátit, jakmile pronásledovaní skončí. Avšak Boží záměry byly jiné.Sv. Pavel první poustevník

Bůh Pavla vyvedl na poušť, aby mu dal více, aby mu dal dar hluboké modlitby. Na poušti Pavel našel jakoby pro sebe připravené místo, našel jeskyni, pramen čerstvé vody a vedle velkou palmu. Palma mu dávala pokrm a oděv - z listí si udělal oděv, a navíc mu krkavec přinášel chleb. V těchto podmínkách strávil kolem 90 let. Je to určitý druh mučednictví. Život svatého Pavla by nebyl znám, kdyby ho nenašel jiný velký poustevník, Antonín. Ten zaslechl hlas, že na poušti žije velký Boží služebník, a začal hledat. Pavel byl už na sklonku života, proto uvítal Antonína slovy: "Vidíš před sebou člověka s bílými vlasy,který se brzy stane kořistí smrti a rozpadne se v prach a popel". Dále se Antonína tázal ,kdo vládne, jak se vede církvi, jak žijí lidé. Tyto dotazy vyjadřují, že i když žil osamocen, osudy jiných mu nebyly vzdáleny. Pavel věděl o blížící se hodině smrti, z toho důvodu požádal Antonína o plášť biskupa Atanáše, ve kterém chtěl být pohřben. Antonín splnil jeho prosbu, když se však vrátil s pláštěm, nenašel už Pavla naživu. Hrob pro Pavlovo tělo vyhrabali lvi, kteří se tam v tu dobu objevili. Antonín pohřbil mrtvého, vrátil se do své cely a vzal si s sebou Pavlovo roucho. Uchovával je jako vzácný poklad a nosil je o velikých svátcích.

Někdo by chtěl život svatého Pavla zařadit mezi pohádky, ale nenacházíme v bibli stejné příběhy? Přece pro Boha žádné věci nejsou nemožné. Za znalost všech událostí z života našeho světce vděčíme svatému Jeronýmovi.

Název Řádu a jeho původ

Plný název Řádu Paulínů zní: Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka (Ordo Sencti Pauli Primi Eremitae). Tento název si vzali od jména sv. Pavla, poustevníka z Téb, který žil v jižním Egyptě v letech 228-341 a kterého Církev slavnostně uznala za prvního poustevníka v době svatořečení, které se konalo v roce 491 v Římě, za pontifikátu papeže Gelazého I.

První se o živote sv. Pavla zmínil jeho učeň – sv. Anton Opat, mnohem víc známý od svého Mistra. Zapsal je později sv. Jeroným doktor Církve. Sv. Pavel se ocitl na poušti, kde utekl před pronásledováním císaře Deciuše. Vedl tam život na modlitbě a askeze a pokáním přežil v jednotě s Bohem přes 100 let. Po smrti Pavla byl založený na vrchu Sinaj klášter, který existuje dodnes. Řeholníci se tam pořád řídí principy, kterými se řídil sv. Pavel První Poustevník. Poustovnícké hnutí se široce rozvinulo v Evropě teprve v XIII století.

Dějiny řádu

Řád Paulínů vznikl na území Uherska. Bartoloměj, biskup Pecs - benediktin z opatství Cluny – chtěl založit klášter Poustevníkův, který by byl opravdivou oázou modlitby a pokání. V letech 1215 i 1225 na vrchu Patacs byl postavený takto klášter – poustevna sv. Jakuba. Biskup Bartoloměj dal Poustevníkům vlastní reguli. Za otce a zakladatele Paulínského Řádu se uznává blahoslavený Euzéb z Ostřihomě. Ten pod vlivem zjevení ( četných malých plamenů, které se spojili do jednoho velkého plamene) spolu s prvními svými žáky – Štefanem a Benediktem založil na hoře Pilis klášter Sv. Kříže, kde hned vedli život podle vzoru sv. Pavla Prvého Poustevníka a zároveň prohlubovali úctu k Panně Marii. V 1250 r. se oba kláštery spojili pod vedením bl. Euzébia. V 1262 r. za podporou sv. Tomáše Akvinského, získal požehnaní pro Řád od papeže Urbana IV. . Teprve v 1308 r. papež Klement V. potvrdil pro Řád reguli sv. Augustina a o rok později prvé konstituce Řádu.

Z Uherska se Řád Paulínů rozšířil na území Chorvatska, kde bylo založených kolem 50 klášterů, v Remetském klášteře vybudovali a zřídili první z řádů mariánského poutního místa. V Chorvatsku poprvé začali používat paulínský misál a breviář. Paulíni vedli vlastní školy a také univerzitu. Z Paulínů vyrostli i biskupové, dokonce i 1 kardinál - mučedník.

Do Polska Paulíny pozval v roku 1382 slezský kníže Vladislav Opolczyk, který jim svěřil Zázračný Obraz přivezený z Ruska a vybudoval pro ně první klášter v Polsku na Jasné Hoře v Čenstochové.

Největší vývoj Řád Paulínů získal v XVI. století, kdy za hranicemi Evropy a nejenom - až v Palestině a Egyptě v 8 provinciích existovalo 300 klášterů. Porážka Uherských vojsk pod Moháčem v r. 1526 přinesla Řádu velké škody. Turci zničili desítky klášterů, spálili archivy a knihovny, řeholníci zahynuli mučednickou smrtí. Zbytek dodala reformace.

Obnovení Řádu bylo spojené se změnou jeho charakteru z poustevnicko-kontemplativního na kontemplativno-apoštolský. Polská provincie s hlavním poutním místem na Jasné Hoře se stala jedním z nejsilnějších center paulínského života. K nejvýznamnějším členům provincie patří O. Augustyn Kordecki a O. Stanislav Oporowski - kandidát k blahořečení.

Kult Matky Boží

Zvláštním znamením paulínské spirituality je od počátku Řádu rozvoj a šíření kultu Panny Marie.

"Nejsvětější Panna Maria, Královna Poustevníků - dle konstituce Řádu - je Matkou a zvláštní ochránkyní Řádu. Poukazovali na to naši Otcové už od nejstarších dob až po poslední Generální kapitulu (setkání paulínů z celého světa), na které Jí svěřili celou paulínskou komunitu a zároveň dali Ji nejvyšší vládu v Řádu. Proto poukazují na Pannu Marii v tajemství Krista a Církvi, povzbuzují k následování Jejího života a vybízejí k úctě - je zvláštním znamením paulínské spirituality. Podobně také naše pastorace, měla by mít mariánský charakter, zvlášť v sanktuáriích, které jsou svěřené paulínskému řádu, kde na prvním místě je Jasná Hora v Čenstochové v Polsku".

Paulíni dnes

Vlastností Řádu Paulínů je kontemplace Boha o samotě, snaha o společnou liturgickou modlitbu a realizaci ducha pokání, rozšiřování kultu Bohorodičky, pastorace ve službě Církvi a bližním, to znamená horlivé hlasaní Božího Slova, služba svátosti a zvlášť svatosti smíření.

"Jasná Hora ... je největším neuralgickým bodem pastorace na celé polské zemi, zvlášť máme zde na mysli službu svatosti smíření." Jan Pavel II

Jiným charakteristickým prvkem paulínské služby je organizace peších poutí na mariánská poutní místa.

Dnes v Polsku mimo Jasné Hory, kde sídlí Generální představenstvo Řádu, jsou paulínské kláštery: Wrocław, Kraków - na Skałce, Warszawa, Leśniów, Leśna Podlaska, Wieruszów, Włodawa, Brdów, Toruń, Oporów u Kutna, Biechowo, Pauliny-Mochów, Wielgomłyny, Łęczeszyce a na Bachledówce nedaleko Zakopanego.

V České republice Paulíni působí jako duchovní pastýři v Přívozské farnosti od roku 1994, ve farnosti Plzeň - Bory od roku 2017. Další komunity (stav k r. 2017): Polsko (22 klášterů), Rumunsko (1), Maďarsko (4), Německo (5), USA (8), Itálie (4), Austrálie (5), Slovensko (4), Ukrajina (5) Chorvatsko (4), Bělorusko (1), Španělsko (1), Jižní Afrika (1), Anglie (2), Lotyšsko (2) a Kamerun (2). V asi 50 klášterech žije zhruba 500 paulínských otců a bratrů.

Jak se stát Paulínem?

Když cítíš ve svém srdci Boží hlas a chceš na něj kladně odpovědět, můžeš získat více podrobných informací na této adrese:

Duszpasterz Powołań; ul.Kordeckiego 2; Jasna Góra; 42-225 Częstochowa 25
powolania@paulini.pl

Kandidatura (postulát) je prvou etapou paulínské formace. Trvá půl roku, v průběhu této doby kandidát do Řádu žije v klášteře a verifikuje své povolaní.
Noviciát je druhou etapou. Novicem může být kandidát, který ukončil 17 let. Noviciát je školou řeholního života a zkouškou povolaní. Trvá jeden rok pro kandidáty ke kněžství, dva roky pro ty, kteří se rozhodli pro život v komunitě, jako řeholní bratři. Noviciát je v paulinském klášteře v Žarkach, to u sanktuária Matky Boží Lešňovské - PatronkyRodin:
Nowicjat Paulinów; ul.Leśniowska 99; PL 42-310 Żarki
Seminář, formace pro ty, kteří se rozhodli pro kněžskou službu trvá 6 let. Kněžský seminář Řádu Paulínů se nachází v Krakově na Skałce:
WSD OO. Paulinów; ul.Skałeczna 16; PL 31-065 Kraków