Seznam duchovních farnosti
Pastorační spolupracovníci farnosti
Robert Jasiulewicz OSPPE
farář ( od 1.9.2023 )Datum svěcení: 8.8.1996
Dominik Partyka OSPPE
farní vikář ( od 20.8.2018 )Datum svěcení: 8.6.1996
Franciszek Gajewski OSPPE
administrátor (1.8.2017 - 31.8.2023 )Bogdan Stępień OSPPE
farář (1.8.1996 - 31.7.2017 )Franciszek Gajewski OSPPE
farní vikář (26.6.1998 - 31.7.2017 )Tadeusz Słoniak OSPPE
farní vikář (22.6.2014 - 20.8.2018 )Datum svěcení: 24.5.2014
Tadeusz Słoniak OSPPE
jáhen (22.2.2014 - 24.5.2014 )Michał Pacan OSPPE
farní vikář (1.11.2012 - 30.6.2013 )Datum svěcení: 13.6.1998
Marcin Wrzochol OSPPE
farní vikář (1.9.2012 - 30.9.2012 )Datum svěcení: 8.6.2008
Dominik Partyka OSPPE
farní vikář (1.9.2010 - 19.8.2012 )Antoni Skwarko OSPPE
farní vikář (12.5.2006 - 27.9.2006 )Datum svěcení: 25.3.1995
Franciszek Gajewski OSPPE
farář (13.7.1994 - 30.7.1996 )Wiesław Zając OSPPE
farní vikář (30.7.1994 - 1.6.1998 )Karl Krischke, Th.D.
neuvedenoThDr. Karl Krischke se narodil 27.8.1910 v Ostravě.
Od dětství navštěvoval přívozský kostel, v Ostravě chodil do školy i gymnázia.
Teologickou fakultu studoval 1930-1935 v Olomouci. Po vysvěcení byl téhož dne slavně přivítán u přévozského kostela, kde měl 14.7.1935 prvotiny. Průvod z domu byl velkolepý. Kázalo se německyi česky, kněžé a bohoslovců bylo 18.
Po slavné první mši působil v Olomouci, Rýmařově, Bílovci, Bravanticích. Během služby se připravoval na doktorát, který získal 1941 a byl i na vojně. Často jezdíval domů a pokaždé celebroval v Přívoze.
Po osvobození 1945 se odstěhoval do Vídně a tam kolem roku 1963 zemřel.
Alois Wyka, Th.D.
neuvedenoThDr. Alois Wyka se narodil 20.6.1893 v Hlučíně jako syn horníka, celé mládí prožil v Přívoze, kam se jeho rodiče přestěhovali. Zde chodil do obecné školy, gymnázium studoval v Ostravě., teologickou fakultu v Olomouci.
Na kněze byl vysvěcen 5.7.1917, o tři dny později se v Přívoze konala jeho primiční mše. Před koncem války byla situace velmi tíživá, krátce před prvotinami se prý konala velká hladová revoluce, při níž bylo vydrancováno mnoho obchodů a rozbito mnoho výkaldních skříní, tekla prý i krev. I přesto bylo na mši mnoho lidí, včetně vekého počtu družiček.
Protože P. Wyka uměl dobře německy, posílali jej nejprve mezi německé obyvatelstvo (Vítkov, Šternberk, Nový Malín, Uničov). Později se dostal mezi česky mluvící věřící do Prostřední Suché na Těšínsku a na Slezskou Ostravu. Byl jednatelem Katolického lidového spolku v Přívoze a míval často nábožensék přednášky. Jako profesor náboženství působil v Hlučíně a Ostravě.
Po 2. světové válce odešel do výslužby, stále ale rád pomáhal v duchovní správě. V r. 1956 těžce onemocněl a i přes přechodné uzdravení, 15.3.1961 zemřel v nemocnici v Petřkovicích. Byl pohřben za velké účasti věřících i kněží.