V první řadě jsem se bála, že pro mně může být pouť příliž náročná a nezvládnu ji. Opak byl však pravdou. Zážitky byly neopakovatelné.

Moc jsem chtěla navštívit rodný dům sv. Jana Pavla II v Łagiewnikach. Splnil se mi tento sen a v muzeu jsem se vrátila o mnoho let zpátky do doby, kdy papež nastupoval na svůj post... V tuto dobu jsem byla velmi mladá a plná ideálů. Můj život se ale ubíral úplně jiným směrem, a v místech, kterými jsme nyní procházeli jsem zaznamenala nesmírnou úlevu, že tyto útrapy jsou již za mnou.

Fyzicky jsem cítila přítomnost Boží síly, která mi umožnila znovu prožit v myšlenkách celou svou minulost... Pocítila jsem určitý druh smíření i odpuštění... neumím to lépe pojmenovat... nevnímala jsem okolí, jen tuto silnou Boží přítomnost.

Měla jsem také velké přání pomodlit se Korunku Božího milosrdenství v blízkosti sv. Faustyny, a toto zbožné přání se mi taky splnilo. A tak stále jěstě čerpám sílu z této pro mně skutečně velmi významné pouti.

vděčná farnice Anička

Na pouti do Wadovic a Lagievwnik se mi nejvíce líbila návštěva muzea v rodném domě Jana Pavla II. ve Wadowicích. Byl to hlavní důvod, proč jsem se tentokrát na pouť vydala, neboť při naší minulé návštěvě Wadowic v listopadu loňského roku byl tento dům z technických důvodu nepřístupný. Očekávala jsem asi 20minutovou prohlídku bytu Wojtylových a jako zlatý hřeb vyhlídku z jejich okna na pověstné sluneční hodiny na kostelní zdi s nápisem čas utíká, věčnost čeká... Byla jsem však mile překvapena, co vše celá expozice muzea obsahuje. Dozvěděla jsem se mnohé zajímavosti nejen o Karlu Wojtylovi a jeho rodině, ale i o životě polského národa v té době.

Rovněž návštěva Lagievnik byla příjemná. Celý zájezd byl v poklidné atmosféře, bez velkých fyzických nároků a jako bonus bylo i velice pěkné počasí. Jak nám místní v Lagiewnikách říkali, den před tím tam bylo docela chladno a den na to už naopak bylo hodně horko. Náš den byl jako z nebe darovaný.

Děkuji všem, kdo ho připravili a jsem vděčná, že jsem se zájezdu mohla zúčastnit.

Marie